Přeskočit na obsah

Ricky McCormick: Záhadný případ FBI

Václav Hnát, 23. 10. 2025

Nedaleko West Altonu, v oblasti s temnou minulostí, bylo v létě 1999 nalezeno tělo muže bez dokladů totožnosti. Zpočátku obyčejný případ se během půlroku stal záhadou. V kapsách poškozeného byly totiž nalezeny zakódované poznámky, které mají být klíčem k objasnění případu. Ani speciálnímu týmu FBI se dosud nepodařilo šifru prolomit. Toto je příběh Rickyho McCormicka a jeho záhadné zprávy.

Ahoj nebo dobrý den, moje jméno je Václav Hnát a na tomto kanále se věnuji podrobnějším rozborům kriminálních případů a historických událostí v kontextu dané doby. V této epizodě přináším do českého prostředí legendární případ americké kriminalistiky, který nebyl ani po 26 letech objasněn. FBI dodnes žádá veřejnost o pomoc s prolomením zmíněného kódu. Budete to právě vy, komu se podaří případ objasnit?

TEMNÉ MÍSTO

Celý náš příběh začíná na velmi zajímavém místě. Na téměř liduprázdném poloostrově, jehož pobřeží lemují řeky Missouri a Mississippi. Administrativně spadá pod okres Saint Charles ve státě Missouri a svojí polohou tvoří přirozenou hranici mezi státy Missouri a Illinois. Krom malého městečka West Alton s 359 obyvateli byste na něm nalezli rozhlehlé zemědělské pozemky, mokřady a pár lesů. Oficiálně se nazývá Smallpox Island a kolují o něm hrůzostrašné legendy. Už jenom název napovídá, že jde o území s nepříliš šťastnou historií. Původně se nazýval Slunečnicový ostrov, ale během americké občanské války zde vyrostla vojenská karanténní nemocnice. Byla určena pro konfederační zajatce, kteří se nakazili neštovicemi v nedalekém zajateckém táboře v Altonu. Toto nešťastné období zde připomíná malý pomník. Po skončení války ale začal počet obyvatel poloostrova postupně klesat. Oblast se stávala čím dál tím odlehlejší, zůstávala čistě agrární a navíc pravidelně čelí povodním. Spousta lidí odešla z této oblasti úplně nebo se přestěhovala do nedaleké metropole St. Louis. Z toho důvodu není město napojeno na veřejnou dopravu a další infrastrukturu. Přes West Alton ale denně projede mnoho aut, jelikož zde prochází velmi významná dálnice č. 67. Opuštěné volné plochy v kombinaci s anonymitou vytížené dálnice tak toto místo činí vhodným pro osoby, které se chtějí někoho zbavit.

Clark Bridge mezi Altonem a West Altonem

S prvním, zatím ojedinělým případem se zde setkáváme v únoru 1968. Místní mladý rybář Jack Hamilton vytáhl z Altonské zátoky černý kufr zatížený dvěma desetikilovými činkami, ve kterém se nacházelo tělo asi dvouleté dívky. Její totožnost nebyla nikdy odhalena. A nyní dostáváme blíže k centru našeho zájmu. V opuštěném domě nedaleko od místa nálezu Rickyho těla, bylo v roce 1995 nalezeno tělo zastřelené údajné prostitutky. Jenom 300 metrů od našeho místa našli v roce 2001 silničáři sekající trávu dvě ženská těla. V květnu toho roku zde byla nalezena zesnulá 36letá Teresa Wilson a o měsíc později stejně stará Verona Thompson. V květnu 2002 byly kousek od dálnice objeveny ostatky dosud neidentifikovaného ženského těla. U všech zmíněných bylo prokázáno cizí zavinění. Rozhodně nejde o plný výčet a nelze se tedy divit, že se kolem West Altonu šíří strašidelné historiky. Již v 90. letech se mluvilo o tom, že poloostrov využívají gangy z přilehlé metropolitní aglomerace St. Louis. Tou dobou tam totiž řádily pouliční gangy obchodující s narkotiky a společně s tím vzrostla míra násilných smrtí. V polovině 90. let vygradovala situace ve městě do takových výšin, že se o tamější kriminalitu začaly zajímat i federální úřady. Právě souběh místního a federálního vyšetřování později vynese McCormickův příběh mezi nejzáhadnější případy z archivů FBI.

NALEZENÍ POŠKOZENÉHO

V poledne 30. června 1999 vyjelo v St. Louis na silnici č. 367 nenápadné auto. Řídila ho žena, jejíž totožnost policie nikdy neodhalila, a která mířila z města na venkov severozápadním směrem. Po vyjetí z metropole plynule najela na dálnici 67, přejela most přes řeku Missouri a dorazila do West Altonu. Tam minula čerpací stranici Mobil a odbočila doleva na silnici č. 94. Během jízdy kolem kukuřičného pole si povšimla, že na vedlejší polní cestě někdo leží. Zastavila, odbočila na polní cestu a zjistila, že jde o bezvládné tělo, ležící obličejem do země. Jelikož měl tou dobou málokdo vlastní mobilní telefon, tak se vrátila zpět do West Altonu na čerpací stanici, odkud zavolala na tísňovou linku. Dle policejních záznamů byl hovor v 13:12 přesměrován do kanceláře místního šerifa. Podle oznámení bylo tělo částečně zdevastováno a vypadalo to na vraždu. Proto společně se zástupci šerifa vyrazili na místo členové speciální vyšetřovací jednotky, složené z policistů, šerifů, příslušníků dálničních hlídek a dalších odborníků. Po příjezdu na ně čekal pohled na vyhublého Afroameričana středního věku, jehož tělo vykazovalo pokročilé známky rozkladu. Vypadalo to, že zde musel ležet dlouho, jelikož se mu už rozložila tkáň na dlaních a upadly mu prsty. Odhadovalo se přibližně 3-5 dní ve vysokých teplotách. Na sobě měl pouze špinavé modré džíny a bílé tričko. Neměl při sobě žádný doklad totožnosti, ani nic jiného, co by policisty navedlo na jeho identitu. Jediné, co se v kapsách našlo, byly dva popsané listy papíru s nesmyslnými řadami písmen a číslic. V tu chvíli to pro ně byl další odhozený, kterého na poloostrově ponechaly gangy ze St. Louis. Na místě ale nebylo možno určit příčinu smrti a tak byl převezen na okresní soudní lékařství. Zde patolog zjistil, že poškozený vážil pouhých 32 kg. Vzhledem k rozsáhlým řezným ranám na krku se předpokládá, že příčinou smrti bylo vykrvácení z této oblasti. Ani v tomto případě ale nešlo s jistotou potvrdit cizí zavinění. I přes pokročilý rozklad se patologovi podařilo sejmout otisk z nejméně poškozeného prstu. Kdyby se toto nepodařilo, tak by se poškozený zařadil na dlouhý seznam bezejmenných obětí a nikdo by o něm už neslyšel.

RICKYHO ŽIVOT

Patolog své poznatky samozřejmě předal úřadu šerifa, který si nechal otisk prověřit ve státní databázi. Zjistili, že bezejmenný poškozený se jmenuje Ricky McCormick, narozen roku 1958, pobytem na 1400 Chouteau Avenue v St. Louis. Taktéž se jim dostal do rukou jeho bohatý trestní rejstřík, odhalující, že dříve byl spíše v roli pachatele. Zde začali zástupci šerifa rozplétat Rickyho minulost a své poznatky z rejstříku hodlali porovnat s výpověďmi jeho příbuzných. Bylo totiž zjištěno, že většinu času žil se svojí rodinou. Přátele a známé se v první fázi vyšetřování nepodařilo odhalit a brzy zjistíme proč. Ricky pocházel z velmi chudé rodiny, jejíž členové si neposkytovali žádnou podporu, a právě toto citově chladné a materiálně nezabezpečené prostředí formovalo jeho život. Jeho matka Frankie Sparks o něm doslova řekla, že je „retardovaný“. Toto tvrzení více empaticky potvrdil jeho mladší bratranec Charles McCormick, který ho popsal jako člověka, který „žije v jiném světě“. Charles k němu měl velmi blízký vztah, jelikož spolu vyrůstali jako bratři. Podle něj možná trpěl schizofrenií nebo bipolární poruchou. O jeho psychických problémech se dále rozpovídala jeho teta Gloria McCormick (přezdívaná Cookie), které se často svěřoval. Měl s ní lepší vztah jak se svojí matkou. Díky ní víme, že Ricky několikrát navštívil psychiatrii a poté odmítl své potíže řešit. Podle psychiatra jeho problémy údajně pramenily z chudoby, kterou prožíval, ale místo hledání východiska, Ricky raději utíkal do svého iluzorního světa. Tento svět si budoval od dětství, kdy byl ve škole outsiderem. Jeho školní docházka byla poznamenána vysokou absencí a potížemi s učením. I přesto, že Ricky později chodil na zdejší veřejnou střední školu Martina Luthera Kinga, tak si s ním učitelé nevěděli rady. Nikdy se prý nenaučil pořádně číst a psát. Všichni příbuzní se shodli, že si Ricky často v dětství i dospělosti vymýšlel neuvěřitelné příběhy a příhody, kterým nikdo nevěřil. Krom duševních obtíží trpěl vrozenou vadou srdce a astmatem k čemuž se později přidalo chronické poškození plic. Navzdory svému neduživému stavu totiž ve velkém konzumoval kávu, kofeinové nápoje a od 15 let vykouřil denně krabičku cigaret. Během dospívání se velmi často stávalo, že nasednul na autobus a na celý den zmizel. Později si otočil denní rytmus a po nocích chodíval na dlouhé procházky, kvůli čemuž ho jeho teta nazývala „upírem“. Podle výpovědí příbuzných tak utíkal ze světa narkotik, zločinu a pouličních gangů, kterými byla jeho čtvrť prolezlá. Zde nám postupně vyvstává jistá ambivalence jeho osoby, se kterou se budeme v průběhu dalšího vyprávění potýkat.

Školní outsider a samotář byl v průběhu svého středoškolského studia vyloučen a musel se potýkat s problémy dospělého života. V jeho případě bez vzdělání, zdraví, zázemí a v nebezpečné lokalitě. Jelikož nebyl žádný gangster, tak mu nezbývalo nic jiného, než nastoupit do práce. Získával pouze špatně placené příležitostné brigády. Stal se tak uklízečem, pomocným pracovníkem v kuchyni, umývačem nádobí nebo obsluhou čerpací stanice. Spoustu času ale trávil v pracovní neschopnosti, kterou mu poskytoval program veřejného systému sociálního zabezpečení. Jeho příjmy tak byly velmi mizivé. A nyní se konečně dostáváme k jeho trestní minulosti, která byla až do roku 1992 bez poskvrnky. V listopadu 1992, kdy bylo Rickymu 34 let, na něj bylo podáno trestní oznámení pro zneužívání nezletilé dívky. 23. prosince toho roku byla proti němu podána obžaloba a uvalena vazba. Ukázalo se, že Ricky dlouhodobě žil s nezletilou dívkou, které bylo na začátku jejich vztahu pouhých 11 let a zplodil s ní dva potomky. Identitu této ženy soud nikdy nezveřejnil a Rickyho příbuzní jí nazývali pouze Pretty Baby. Během vazebního vyšetřování si tehdejší vyšetřovatelé povšimli, že jejich obviněný vykazuje známky nestandardního chování, a tak ho v červenci 1993 poslali na vyšetření do státní nemocnice v St. Louis. Zdejší psycholog Michael Armor vyhodnotil, že Ricky je schopen rozeznávat a vědomě řídit vlastní jednání a potvrdil tak jeho trestní odpovědnost. 1. září se ke svému zločinu přiznal a byl odsouzen k 3 letům odnětí svobody nepodmíněně pro trestný čin zneužití, zranění nebo použití zbraně proti dítěti mladšímu 14 let. 8. října nastoupil do státní věznice ve Farmingtonu jako vězeň č. 503506. Svůj trest si ale neodpykal celý, jelikož byl v srpnu 1994 podmíněně propuštěn. Jen o měsíc později, 15. září, se opět dostal do střetu se zákonem. Podle obvinění vystavoval společně se svojí kamarádkou Vicki Young falešné šeky, což je v trestních řádech amerických států samostatný zločin. Poté nastává v jeho trestním rejstříku téměř pětiletá mezera, kterou přerušuje odsouzení z 14. května 1999. Spolu se svojí přítelkyní Sandrou Jones dlužil nájemné v celkové výši 1810,04 $. Zde končí Rickyho trestní minulost. Šerifovi zástupci se pak dozvěděli, že Ricky je otcem ještě dalších dvou dětí, které měl s jinými ženami. O jeho přátelích a dalších výdělečných aktivitách rodina pomlčela. Pro zástupce to v tuto chvíli byla jen další oběť chudinských čtvrtí a okolnosti jeho smrti více neřešili. Navíc nebylo z pitvy jednoznačně potvrzeno cizí zavinění.

SPOJENÉ VYŠETŘOVÁNÍ

Uteklo léto i podzim, další případy se kupily a na zesnulého McCormicka si nikdo nejspíš ani nevzpomněl. Skončené vyšetřování ale bylo znovu zahájeno 23. prosince 1999, kdy na úřad šerifa okresu St. Charles zavolali z oddělení vražd metropolitní policie v St. Louis. Seržant Ed Kuehner si vyžádal vyšetřovatelku Janu Walters, se kterou si domluvil velmi důležitou schůzku. 29. prosince se na policejním ředitelství v St. Louis setkalo celkem 9 vyšetřovatelů z různých složek a agentur. Za šerifa tam byla Jana Walters a její kolega Michael Yarbrough, dále vyšetřovatelé oddělení vražd a narkotik metropolitní policie, vyšetřovatelé federálního Ministerstva bytové výstavby a rozvoje měst a agent FBI. Rozhodně šlo o složení, které by nikdo k takto obyčejnému případu nečekal. Šerifovi vyšetřovatelé zde byli zasvěceni do rozsáhlého vyšetřování organizovaného zločinu, ve kterém hrál hlavní roli jistý Gregory Lamar Knox. Šlo o výše postaveného dealera, jehož stálým rajónem byly bytové domy na Chouteau Avenue a přilehlé okolí, tedy místo, kde žil McCormick. Knox na sebe strhnul pozornost bezpečnostních složek až tehdy, kdy se zapletl do několika vražd. Podle policejního informátora měl krom toho v poslední době vykonat dvě nájemné vraždy pro jakési bratry Hamdallahovy, kteří byli pro místní policisty „známé firmy“. Podle něj se kolem Knoxe začalo proslýchat, že měl pro bratry zavraždit nějakého Afroameričana, který pracoval na jejich čerpací stanici a kterého pak našli u West Altonu. Tato informace vyšetřovatele dovedla k případu záhadné smrti Rickyho McCormicka, a právě proto si sjednali schůzku s lidmi, kteří případ vyšetřovali. Ricky před svou smrtí skutečně pracoval jako obsluha čerpací stanice Amoco na 1401 Chouteau Avenue.

Zmíněná benzínka měla stejně jako West Alton ponurou a děsivou minulost. Původní provozovatel Fawaz Hamdan zavraždil v květnu 1994 na zahradě svého souseda, za což byl odsouzen na doživotí a zemřel ve státní věznici v Potosi. Ještě předtím ale stihnul provoz čerpací stanice předat svému kamarádovi Jumovi Hamdallahovi, pocházejícímu z Palestiny. Ten byl součástí jakéhosi rodinného klanu, tvořeným jeho bratry. Například bratr Jameil měl za sebou mravnostní trestnou činnost, ale nejnebezpečnější z nich byl Baha, kterému se přezdívalo Bob. Jelikož ho Juma zaměstnal ve své firmě, tak se Baha v roce 1997 přestěhoval z Clevelandu v Ohiu do St. Louis. Hned na to se kolem tohoto 22letého mladíka začalo šířit násilí. Nedlouho po svém přestěhování střílel revolverem ze svého auta na jakéhosi Tarrence Clarka. Večer 4. března 1998 navštívil v zaměstnání svého bratra Bahjata, se kterým se pohádal a postřelil ho do břicha. K soudu případ ale nešel, jelikož poškozený z neznámého důvodu kryl svého bratra. Ještě v ten měsíc došlo na čerpací stanici Amoco k incidentu, kdy Baha napadnul kladivem zdejšího bezdomovce Elroea Carra. Ten na Bahu podal trestní oznámení. Dva týdny před soudním líčením, 7. srpna 1998, byl Carr zavražděn pár ulic od benzínky. Vražda sice zůstala neobjasněna, ale policistům se podařilo nashromáždit nepřímé důkazy, že objednatelem byl Baha Hamdallah. Ten jediný měl motiv, jelikož smrtí Carra bylo trestní řízení zastaveno. Nyní jsme si vysvětlili, co byli bratři Hamdallahovi zač, ale to hlavní přichází až teď. Majitel čerpací stanice Juma se v srpnu 1999, tedy 2 měsíce po Rickyho smrti, sešel s Bahou v okrajové čtvrti Maryland Heights. Tam mělo dojít k potyčce, ve které Juma svého bratra velmi vážně postřelil. Policisté, kteří tento případ vyšetřovali se tak nezávisle na informátorovi z Knoxova prostředí dozvěděli, že Baha byl navázaný na gangy z Chouteau Avenue. Kruh mezi podezřelými se tak uzavřel. Na základě schůzky s Waltersovou a Yarbroughem v prosinci 1999 se vyšetřování nelegálních aktivit Knoxe a Hamdallahových rozšířilo o vraždu McCormicka.

POSLEDNÍ DNY

Nyní bylo potřeba prozkoumat Rickyho životní poměry těsně před smrtí a zjistit, jak se dostal do 35 km vzdálené odlehlé oblasti. Rodina o jeho aktivitách údajně nic nevěděla a tak bylo potřeba vyhledat jeho přítelkyní Sandru Jones, se kterou byl nedávno odsouzen a se kterou bydlel v bytovém komplexu Clinton-Peabody. Ta vyšetřovatelům poskytla svědectví o Rickyho posledních dnech a vlastní domněnku, co za jeho smrtí stálo. Její slova pak částečně doplnila teta Gloria. Nedlouho poté, co se Ricky nechal zaměstnat na benzínce Amoco, začal podnikat četné cesty na Floridu. Tato náhlá změna je o to zvláštnější u muže, který se celý život zdržoval v rodném městě. Sandra zcela otevřeně vyšetřovatelům sdělila, že Ricky jezdil na Floridu vyzvedávat narkotika pro Bahu Hamdallaha. Dokonce jí po příjezdu domů několikrát ukázal množství malých srolovaných sáčků s návykovými látkami. Ricky jí prý osobně potvrdil, že je vyzvedává a přechovává přímo pro Bahu. O průběhu cest a o lidech, se kterými se tam setkával, vždy mlčel. Prostě udělal svojí práci a žil si dál svým běžným životem. Jeho poslední cesta ale byla jiná. Brzy ráno 15. června 1999 nasednul na autobusovém terminálu do autobusu mířící do Orlanda na Floridě. Nechal se ubytovat na pokoji č. 280 tamějšího hotelového řetězce Econo Lodge. Po prozkoumání výpisu hovorů vyšetřovatelé zjistili, že už několik týdnů předtím někdo volal z jejich bytu na čísla ve střední Floridě. Z nich také vyplynulo, že během tohoto dvoudenního pobytu Ricky několikrát volal Sandře z hotelu. Jednou také volal na čerpací stanici. Když se vrátil do St. Louis, tak byl jako vyměněný. Během cesty se něco stalo, ale nikomu se s tím nesvěřil.

Nemáme žádné informace o tom, kde přesně se Ricky mezi 17. a 22. červnem pohyboval. Víme jenom, že často vyhledával veřejně přístupná místa, která by mu poskytla přístřeší a pobyt zdarma. Odmítal zůstávat doma nebo u své tety. Gloria vypověděla, že u ní měl i tehdy dveře otevřené, ale krom jedné krátké návštěvy odmítal přijít. Podle ní tušil, že je v nebezpečí a nechtěl jí svojí přítomností ohrozit. 22. června se objevuje první oficiální záznam o Rickyho výskytu. Odpoledne toho dne vešel do nemocnice Barnes-Jewish a stěžoval si na bolesti hrudi a dušnost. Lékaři při první prohlídce vyloučili infarkt či jiné bezprostřední ohrožení života, ale hospitalizovali ho na dva dny kvůli pozorování. 24. června byl tedy propuštěn s tím, aby za týden přišel na kontrolu. Hned po propuštění nasednul na autobus a jel za svojí tetou. Tentokrát u ní strávil jen hodinu a příliš se jí neotevřel, což bylo zvláštní, protože Gloria pro něj byla doslova „zpovědnicí“. Druhý den odpoledne zamířil se sípavým dechem do nemocnice Forest Park. V 17:00 byl přijat na vyšetření, kde upřesnil příčinu svých potíží – údajně byl v kontaktu s množstvím posekané trávy. Po zklidnění astmatického záchvatu byl v 17:50 oficiálně z nemocnice propuštěn. Kam jeho kroky vedly dále, se oficiálně neví, ale Gloria vyšetřovatelům řekla, že kolem této noci vznikla jedna fáma. Podle ní Ricky požádal sloužící zdravotní sestru, aby mu dovolila přečkat noc v čekárně. Ta si zřejmě myslela, že jde o bezdomovce a měla pro něj pochopení. Dovolila mu tedy přečkat noc v budově nemocnice. Ricky se prý posadil přímo proti vchodovým dveřím a bedlivě je až do rána pozoroval. Pak odešel. Sandra potom časový snímek doplnila o moment, kdy jí Ricky zavolal, že odešel z nemocnice a míří na čerpací stanici Amoco, kde se chce najíst. Hovor se uskutečnil v 11:30. Zaměstnanec benzínky sdělil, že Ricky se tou dobou do obchodu skutečně dostavil a naposledy ho viděl 27. června. To bylo naposledy, kdy ho někdo viděl živého. Podle Sandry byl Ricky zavražděn a za jeho smrtí určitě stojí Baha Hamdallah. Ten měl být podle hlavní pracovní verze, nezávisle na právě zmíněných výpovědích, objednatelem vraždy, kterou měl vykonat Gregory Knox. Doba smrti určená patologem navíc koresponduje s dobou posledního prokazatelného výskytu. Na základě polohy obou nemocnic a příčiny záchvatu se lze domnívat, že se celé dny pohyboval v oblasti městského lesního parku, který nabízí několik muzeí, ZOO, různá sportoviště a celkově místa, která pro něj byla v tu chvíli vhodná. Je zjevné, že se Ricky pokoušel co nejdéle setrvávat na veřejných místech a přístřeší vyhledával na základě svých životních zkušeností v nemocnicích. Otázka ale je, proč poté šel na benzínku Amoco, ze které mu nejspíše hrozilo nebezpečí? Chtěl snad urovnat či vysvětlit potíže z Orlanda? To dodnes nikdo s jistotou neví. Jediná stopa, které se mohli vyšetřovatelé chytit, byly zvláštní poznámky nalezené v jeho kapsách. Tehdy ale netušili, že se stanou významnou součástí vyšetřování, která případ proslaví.

PROLOMIT KÓD

Podle částečně odtajněného spisu se nejdříve během roku 2000 pokoušel úřad šerifa prolomit Rickyho kód sám, ale zjistili, že takto složitý kód je nad jejich síly. Proto 14. listopadu 2001 poslali fotokopie FBI a požádali je o rozluštění. Případ si nejdříve převzala laboratoř ve Washingtonu, která spadá pod speciální kryptoanalytické oddělení. I přesto, že se zdejším pracovníkům daří zaslané šifry rozluštit během několika hodin či dnů, tak s tímto kódem si dlouho nevěděli rady. Laboratoř tedy v březnu 2002 konstatovala ve své zprávě následující: „Zápisy z předložených dokumentů mají charakteristiky naznačující přítomnost šifrované zprávy, ale veškeré úsilí o dešifrování bylo neúspěšné.“ Proto se poznámky přesunuly z Washingtonu do Quantica, kde mimo jiné sídlí slavná Akademie FBI. Tam se dostaly do rukou zručného forenzního analytika Dana Olsona, který se později stal vedoucím celého oddělení. Společně se svými kolegy rozložil celý kód pomocí těch nejjednodušších i nejsložitějších systémů, ale veškeré shody, ke kterým došly, nepřesáhly statickou míru pravděpodobnosti. Olson vysvětloval, že dekódování má celkem čtyři fáze. Zjistit jazyk použitý pro zakódování; poté najít systém, kterým se znaky posunují či nahrazují; v tomto systému najít klíč a následně text přeložit. V případě McCormickovy šifry se zaseknuli už při druhém kroku, jelikož se jim nedaří najít systém šifrování. Někteří lidé namítali, že jde o pouhý shluk písmen a čísel, přičemž poukazovali na Rickyho intelekt a dosažené vzdělání. Podle svědectví několika lidí uměl napsat pouze své jméno. Olson je však přesvědčen o opaku a stále se domnívá, že text má nějakou vnitřní logiku. Oficiální závěry ze srpna 2009 a prosince 2010 konstatují, že všechny pokusy dopadly neúspěšně. FBI tak v září 2009 představila šifru členům Americké asociace pro kryptogramy a kryptoložce ze St. Louis Elonce Dunin. Žádný z nich neuspěl. Elonka souhlasí s Olsonem v tom, že text není náhodný a ukrývá jasné sdělení, ale rozcházejí se v osobě pisatele. Podle Elonky není autorem McCormick, ale někdo jiný. Nabízí se tedy varianta, že Ricky byl pouhým kurýrem této zprávy. Autorství se nikdy nepodařilo nikomu přiřknout, jelikož neexistuje srovnávací vzorek pro analýzu písma. Po letech neúspěchů se FBI nabízela poslední možnost – požádat o pomoc širokou veřejnost.

Část Rickyho poznámky

V roce 2011 se v novinách a lokálních televizích ve státech Missouri a Illinois začaly objevovat informace k případu a žádosti o pomoc. Na webových stránkách FBI se objevily naskenované poznámky a později federální úřad odtajnil část spisu, týkající se rozluštění kódu. Internetové deníky zahájily vlastní investigativní pátrání a podařilo se jim odhalit mnoho dosud neznámých informací. Mezi nejlepší patří článek Christophera Tritta v místním týdeníku Riverfront Times. Ten se také stal jedním z mých hlavních zdrojů. Hned po nich se do rozšifrování pustili uživatelé internetových fór a nejeden z nich například na Redditu tvrdil, že se mu podařilo kód prolomit. Existuje však také pravděpodobná varianta, že autor se vůbec nesnažil text zakódovat. V případě, že pisatelem byl negramotný Ricky, tak mohlo jít o systém poznámek, kterým rozuměl jen on sám. To by vysvětlovalo skrytý vnitřní systém a současně nemožnost kód prolomit. Klíč by tak jednoduše existoval pouze v jeho mysli. Rickyho případ se brzy po uveřejnění stal mezi dalšími případy legendou, a to nejen kvůli šifře, ale také kvůli mnoha dalším otazníkům, které případ přináší. Například jak se dostal do 35 km vzdáleného kukuřičného pole? Jak to, že tělo vykazovalo známky pokročilejšího rozkladu? Nebo dosud nevyjasněné cesty na Floridu. Na tyto odpovědi se samozřejmě snaží přijít odborná i laická veřejnost. Velmi oblíbená teorie o místě nálezu říká, že Rickyho někdo zavraždil v den jeho zmizení, dva nebo tři dny ho držel v pokojové teplotě a pak ho odvezl na místo, kde se gangy zbavovaly těl. Úřední vyšetřování nám v této oblasti také moc nepomáhá. Vyšetřovatelům se nikdy nepodařilo spolehlivě doložit spojení mezi Knoxem a bratry Hamdallahovými. Knox byl 25. července 2000 zatčen a v lednu 2001 odsouzen za prodej narkotik. Zpráva Ministerstva bytové výstavby a rozvoje měst pro Kongres ho však spojuje se čtyřmi vraždami z let 1998 a 1999. Svůj trest si odpykal v nemocničním vězeňském zařízení v Kentucky a propuštěn měl být v listopadu 2013. Údajný objednatel vraždy Baha Hamdallah se 13. října 2000 pohádal se zákazníkem ve svém obchodě s potravinami a střelil ho do obličeje. V září 2002 byl sice odsouzen k 38 letům vězení, ale o 4 roky později byly zjištěny procesní chyby. V obnoveném řízení soudní porota uvěřila, že Baha jednal v sebeobraně a proto byl 15. května 2008 z vězení propuštěn. Vrátil se zpět do Clevelandu a zde jeho stopa končí. Jeho bratr Juma, který vlastnil čerpací stanici, se údajně odstěhoval na Filipíny. Rickyho ostatky byly na náklady města pochovány na hřbitově Laurel Hill Memorial Gardens v neoznačeném hrobě s pořadovým číslem 11D.

Tajemný kód Rickyho McCormicka se stal jednou z nejznámějších dosud nerozluštěných šifer kriminalistky. V rámci seznamu, který kryptoanalytické oddělení pravidelně aktualizuje, se pravidelně umísťuje na třetím místě, hned za šifrou slavného sériového vraha Zodiaca. Dokážeme tedy někdy rozluštit tajemství Rickyho smrti? To nevíme, ale FBI říká, že odhalit ho můžete třeba právě vy.

POUŽITÉ ZDROJE